Příčinou je bakteriální onemocnění (Xanthomonasjuglandis).

Bakterie přezimují především v napadeném pletivu a šíří se za teplého vlhkého počasí.

Ochrana je stejná jako u antrakózy ořešáku (viz rada 1981), ve stejných termínech.

Na letorostech někdy najdete podélné několikacentimetrové praskliny, které se špatně zacelují, spíše se otevírají.

Jsou to vajíčka:

Housenky:

V období od stádia myšího ouška do začátku růžového poupěte jádrovin a od stádia pukání pupenů do rozevřených kališních lístků peckovin.

S větší a širší účinností můžete přezimující stádia škůdců likvidovat buď:

A to jak na jádrovinách a peckovinách, tak bobulovinách.

Při teplotách okolo 15 °C použijte:

Při teplotách alespoň od 5–7 °C:

Všechny uvedené přípravky můžete smíchat s potřebnými fungicidy proti nastupujicím houbovým chorobám (viz rada 1984) do společného postřiku.

Dřeviny ošetřete ještě před vlastním rozvojem houbových chorob.

Houbové choroby nastupují buď za vlhkého počasí:

 Nebo za suchého a teplého počasí:

 Nejčastěji to bývá v dubnu.

Využijte ošetření ovocných dřevin proti nastupujícím škůdcům (viz rada 1983) a v jednom společném roztoku si připravte účinné látky proti škůdcům i proti chorobám.

Doporučit lze tyto přípravky:

Nebo:

Všechny jsou účinné proti houbovým chorobám a vzájemně jsou dobře mísitelné.

Nesrážejí se, ani nepozbývají účinnosti. 

Výskyt houbových chorob na jádrovinách a peckovinách se může opakovat zejména při delším vlhkém a teplejším počasí.

V takovém případě zopakujte proti houbový postřik stejným přípravkem.

V půdě můžou být různá

V dávce 20 až 60 g na m2 nejméně sedm až deset dnů před výsadbou sazenic.

V případě půdního substrátu do kořenáčů nebo do truhlíků použijte 200 g přípravku na každý m3 zeminy.

Chemické postřiky za vegetačního klidu se už nedělají.

Ochrana je cíleně soustřeďována na ty nejnebezpečnější škůdce.

Pro zahrádkáře jsou ekologicky únosné a dostupné následující přípravky:

V časném stádiu je to

V období po odkvětu.

Proti hlavním houbovým chorobám dělejte ochranná opatření jen v době jejich aktivní škodlivosti nebo těsně před ní.

Přípravky se širším působením jsou užitečné, protože působí většinou proti značnému počtu chorob.

Z pěstitelského hlediska způsobují největší ztráty na kvalitě úrody

Všechny uvedené choroby působí téměř celou vegetační dobu.

Zasahujte proti nim především v období jejich nástupu (viz rada 1984)

Tito škůdci sají nejčastěji na listech a mladých výhonech, způsobují žlutavé skvrny až nekrotické desky a oslabují rostliny.

Také proti těmto škůdcům je nutné několikrát opakovat použití účinných prostředků (=akaricidy, např.).

První postřik obvykle zlikviduje dospělce, teprve dalšími postihnete vajíčka následných generací.

Molice ve velkém počtu sají na rubu listů např.

Dospělci i larvy molice skleníkové (Trialeurodes vaporariorum) vylučují při sání medovici kterou následně prorůstají škodlivé černě (Alternária).

Omezuje to asimilační plochu rostlin a značně to snižuje sklizeň.

Molice nejsou schopný přezimovat mimo vytápěný prostor – promrznutí skleníku je zlikviduje.

Chemickým insekticidům během léta se ale obvykle neobejdete.

Účinné jsou především

Na okrasných rostlinách se aplikuje

Také v těchto případech je třeba ošetření opakovat aspoň třikrát s desetidenním intervalem.

Mšice mají naštěstí mnoho přirozených nepřátel (od sýkorek po slunéčka).

Specifickým přípravkem proti nim je PIRIMOR, který ničí jenom mšice.

Můžete použít i přípravky se širším účinkem na jiné škůdce

Nejznámější jsou padlí jabloňové, jahodníkové, broskvoňové, americké angreštové, evropské angreštové, révové.

Na zelenině je brukvovité, hrachové, mrkvovité, dýňovité, objevuje se také na okrasných rostlinách.

Vedle mechanického ostříhávání napadených částí rostlin bývá nutné ošetření některým fungicidem a to opakovaně.

Kromě přípravků proti strupovitosti (viz rada 1984) je účinný také

Nejčastějšími škůdci jsou

slimáček polní (Deroceras agreste),

slimáček sítkovaný (Deroceras reticulatus),

slimák největší (Limax maximus)

a plzák zahradní (Arion hortensis).

Na jaře se líhnou z přezimujících vajíček.

K požeru vylézají k večeru a škodí hlavně v noci.

K ránu se opět ukryjí pod desky, hroudy a další místa.

Nejužitečnější jsou návnady

Ve sklenících postřikujte přípravkem 0,5 % MERUSOL, případně užijte v minulosti osvědčené granule dusíkatého vápna.

Jde o poruchu z počasí: při suším ovzduší na plody spadnou mikro saze a popílky.

Zachytí se ve voskovité vrstvičce a následně je tam upevní houba Glocedes pomigena. 

Plody nepoškodí, ale již nejsou pěkné.

Některé odrůdy jsou vnímavější.

Na závadu jsou také příliš husté koruny stromů. 

Jeden až dva protihoubové postřiky v srpnu a v září sníží poškození plodů (viz rada 1984).

Sortiment průmyslově vyráběných hnojiv je velice široký, aby uspokojil všechny potřeby pěstitelů hnojiva.

Plná hnojiva obsahují obvykle všechny základní živiny, tj. dusíkaté, fosforečné a draselné.

Takováto hnojiva slouží celému vývoji rostlin.

Jednotlivé složky mohou mít různé koncentrace.

Nejčastějšími plnými hnojivy pro drobné pěstitele jsou NPK, CERERIT nebo HARMAVIT.

Hnojiva LOVOFERT NPK se vyrábějí v koncentraci 13–19–19 (tj. 13 % dusíku, 19 % fosforu a 19 % draslíku), dále 15–15–15, další 17–13–13.

Hnojivo CERERIT obsahuje 8 % dusíku, 13 % fosforu, 11% draslík, 2 % hořčíku a dále mikro prvky bor, molybden, měď a zinek.

Pro cílené hnojení je vyráběno patnáct KRISTALONŮ, dále hnojiva kapalná pro samostatné skupiny rostlin - např. muškáty, jahody, palmy, kaktusy a další.

V oficiálním Seznamu registrovaných hnojiv je evidováno 112 plných (NPK) hnojiv.

Výběr je veliký i v plných hnojivech můžete volit různý poměr jednotlivých složek.

Plná hnojiva používejte především v první polovině vegetace tj, na jaře a začátkem léta.

Kromě hnoje je plnohodnotným hnojivem také kompost, neboť obsahuje všechny hnojivové složky, a navíc humus a půdní mikroorganismy. 

V půdním komplexu se váže méně než ostatní hnojivové složky.

Dusíkatá hnojiva rozhazujte spíše v menších dávkách a v kratších intervalech.

Rostliny ho potřebují především na jaře.

V seznamu registrovaných hnojiv je evidováno 172 dusíkatých hnojiv.

Mezi nimi jsou granulované dusičnany, ledky, močoviny. sírany amonné, tekuté DAM390, FYTOVIT a další.

Fosforem ve formě hnojiv musíte zásobit půdu koncem května nebo v červnu, aby byla v červenci podpořena násada květů pro úrodu v příštím roce.

Fosforečných hnojiv je v seznamu registrovaných hnojiv evidováno jen 15, všechny s obsahem přibližně 20 % čistého fosforu. 

Nejčastěji jsou kupovány superfosfáty a CAMFOS

Tyto prvky jsou obvykle dodávány do lehkých a středních půd přídavkem jemně mletého vápence, dolomitického vápence nebo kieseritu.

Do těžších půd použijte prachové nebo mleté vápno.

Dávky jsou propočítávány (nejlépe podle půdních rozborů) na dvou – až čtyřleté cykly, případně ve vyšších dávkách pro meliorační vápnění.

V oficiálním seznamu registrovaných hnojiv je evidováno 40 vápenatých, eventuálně vápenato - hořečnatých hnojiv průmyslově vyráběných.